V České republice žije asi 4000 veteránů z druhé světové války. Většina z nich sloužila v pozemních jednotkách. Válečných pilotů žijí asi dvě stovky a proslulých es je již jen několik. V sobotu zemřel jeden z nejslavnějších českých letců, pětadevadesátiletý generál František Peřina.
"Mezi známé žijící osobnosti z řad veteránů patří například František Fajtl, Tomáš Sedláček, Antonín Špaček či Stanislav Hlučka," řekla Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Fajtl a Hlučka patřili společně s Peřinou mezi nejúspěšnější stíhací piloty, Sedláček se vyznamenal během pozemních bojů na východní frontě a Špaček zase na západní.
V Československé obci legionářské působí vedle Špačka také Josef Hercz, který se zapsal do historie účastí v bojích v severní Africe, Blízkém východě a u francouzského Dunkerque.
Z Čechů, kteří žijí v zahraničí, se mezi legendy řadí Vladimír Nedvěd, pilot 311. československé bombardovací perutě v britském královském letectvu. Průměrný věk veteránů se pohybuje mezi 80 a 90 lety.
Loni v prosinci zemřel ve věku 90 let generál Rudolf Pernický, který se účastnil nepříliš povedené výsadkové operace v protektorátu, po níž musel v mrazech a v utajení ujít 80 kilometrů. Několik měsíců před ním zemřel stíhací pilot a účastník bitvy o Anglii František Elston.
Ministerstvo obrany loni na podzim slíbilo, že zlepší péči o veterány. V příštích letech postaví po celém Česku deset nových pečovatelských domů, možná ještě letos má navíc vzniknout první speciální zařízení s lékařskou péčí. Vojsko trápí zejména neexistence domů pro bývalé bojovníky s odborným lékařským dohledem.
Většina bývalých bojovníků tvrdí, že ministerstvo se o ně po éře izolace za komunismu a následném nezájmu v 90. letech nyní stará mnohem lépe.
Pomohlo jim prý loňské 60. výročí konce druhé světové války. Generál Špaček si ale v listopadovém rozhovoru posteskl, že polovina účastníků minulých bitev zatím zemřela.