V diskusním pořadu Nedělní partie televize Prima exministr Mlynář uvedl, že při procesu bylo zřejmé, že ho soudkyně Silvie Slepičková "hodně nemá ráda". Mlynář také věří, že odvolací soud verdikt zruší. "Rozhodnutí soudu považuji za opravdu hluboce nekvalifikované, ale věřím, že to je rozhodnutí jedné soudkyně a že ten systém musí pracovat správně a že mě očistí," prohlásil v televizi Mlynář. Zároveň zdůraznil, že do politiky se vracet nehodlá, rozhodně ne kvůli získání imunity.
Soudní senát bývalému ministrovi vyměřil nepodmíněný trest v souvislosti se založením společnosti Testcom servis. Bývalému šéfovi Testcomu a exřediteli České televize Dušanu Chmelíčkovi a náměstkovi společnosti Vítu Novotnému uložil soud po šesti letech vězení.
"Rozsudek si vysvětluji pochybením paní doktorky Slepičkové, předsedkyně toho soudního tribunálu, a jejím naprostým nepochopením některých základních věcí," uvedl na Primě Mlynář. Fakta podle něj mluví naprosto jasně. "Společnost byla státní, to nebyla moje společnost, státu nevznikla žádná škoda a založení té společnosti schválil krajský obchodní soud," zdůraznil exministr.
Mlynář našel zastánce
Nad prvoinstančním rozsudkem vyjádřili rozpaky i ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a jeho předchůdce ve funkci Bohuslav Sobotka (ČSSD).
"Rozsudek mi nepřipadá adekvátní, protože nemám informace, že by jednáním Mlynáře vznikla škoda," uvedl na Primě Sobotka. Zaráží jej i to, že soud vynesl výrazně přísnější trest, než požadoval žalobce, který chtěl pro Mlynáře trest podmíněný.
"Já tomu rozsudku absolutně nerozumím," řekl Kalousek. Také podle něj nevznikla žádná škoda a nikdo se neobohatil.
Mlynář nevěří, že by vrchní soud mohl nepravomocný rozsudek potvrdit. Podle něj nejspíš prvoinstanční verdikt zruší a případ vrátí Slepičkové k novému projednání. "Já ale nemám vůbec žádnou důvěru v její rozhodování a domnívám se, že se bude hledat záminka, jak to (odsouzení) zase zdůvodnit jinak," konstatoval Mlynář.
Firma Testcom servis měla provozovat internetový portál veřejné správy. Obžalovaní podle soudu uzavřeli pro stát jednoznačně nevýhodnou smlouvu a na její činnost použili 7,5 milionu korun z rezervního fondu příspěvkové organizace Testcom. Zisk měl ale podle smlouvy zůstávat Testcom servisu a o jeho rozdělení měli podle žalobce rozhodovat Chmelíček s Novotným. Stát měl ještě za některé služby platit.